Vegetariánka po dlouhých letech ochutnala hamburger. Následně se z ní stala řeznice

Autor: Karel Fantiš
Foto: Pixabay

Tammi Jonasová byla vegetariánkou deset let. Kontrolovala etikety potravin, kupovala si jen organická jídla a byla spokojenou vegetariánkou. V jejím životě však nastala velké otočka. Poté, co během jednoho ze svých těhotenství trpěla anémií, začala jíst maso, následně se stala řeznicí a nyní je spolumajitelkou farmy na australském venkově.

Jonasová nadále odmítá velkochov zvířat a tvrdí, že vyspělé země severu světa konzumují příliš mnoho masa. „Maso může být součástí normální stravy,“ uvedla v rozhovoru pro CTVNews.ca, ale zároveň bychom si podle ní měli položit otázku, jak ho začlenit do stravy, aniž bychom se podíleli na krutosti vůči zvířatům. Jonasová poukazuje na stísněné prostředí a krvavé porážky, které mohou probíhat ve velkochovech.

Farmářka věří, že její příběh, který se dostal do médií a oslovuje lidi, může přinést debatu o tom, co jíme. Nadměrná konzumace masa produkovaného z velkochovů má podle ní značný dopad na klimatické změny. „Lidé se cítí provinile kvůli konzumaci masa, ale já se jim snažím ukázat, že se nemusí cítit provinile, když budou jíst maso od zvířat, která byla chována v souladu s přírodou,“ říká.

V 70. letech se Jonasová, tehdy ještě jako devatenáctiletá, rozhodla přestat jíst maso poté, co si přečetla knihu filosofa Petera Singera. „Byla jsem znepokojená tím, jak jsou zvířata chována, ale ne proto, že bych považovala za nemorální brát jim životy,“ vysvětlila.

Zlomovým bodem byla anémie během těhotenství, kdy se jí nedostávalo železa a cítila se velmi unaveně. Protože maso je bohaté na železo, Jonasová vyzkoušela nejprve hovězí hamburger, následně začala jíst hovězí a jehněčí maso zvířat, která vyrůstala na pastvinách místo průmyslových velkochovů, pravidelně. „Pocítila jsem okamžitou úlevu,“ říká. V průběhu dalších několika let začala jíst také vepřové a drůbež podobného původu.

Jistila se, že maso pochází z eticky chovaných a usmrcených zvířat. Tento nápad vedl Jonasovou a jejího manžela Stuarta k tomu, že sami začali chovat hospodářská zvířata, aby zajistili, že zvířatům bude dopřáno vše, jak má – od narození až po porážku.

Jonasová se naučila porážet zvířata sama. Jejím 110 prasatům zajistila život na travnatých plochách a přístup k mobilním krmným korytům na pozemku manželů o rozloze 10 hektarů. Chlubí se tím, že její prasata jedí syrovátka od organických výrobců sýrů, jahody a smetanu. Která prasata se mohou takovým jídelníčkem pochlubit?

Zdroj informací: CTV News, autorský článek