Když si čtenář Radek pořizoval nový byt, jedním z hlavních důvodů výběru daného bytu, byl prostorný balkon. Radek si zároveň rád na čerstvém vzduchu zapálí cigaretu. Kouřit uvnitř doma nechce, protože balkon považuje za ideální místo k vychutnání si cigarety v klidu a bez toho, aby někoho rušil. Spletl se.
Radek žije v bytovém domě, kde většina sousedů dodržuje nepsaná pravidla ohledně sdílení společného prostoru, a to včetně balkonů. „Myslel jsem, že na svém vlastním balkoně si můžu dělat, co chci,“ vysvětluje. Jenže to tak úplně neplatí. „Párkrát se ozvala sousedka z patra nade mnou, že jí vadí kouř z cigaret. Tvrdí, že když kouřím, nemůže větrat,“ pokračuje Radek.
Zpočátku byl překvapený, že by jeho kouření na balkoně mohlo mít takový vliv na sousedy. „Překvapilo mě, že kouř může vůbec vystoupat o patro výš a vadit jí. Navíc je to venku, kde ho snadno rozfouká vítr, ne?“ říká Radek, který si situaci nedokázal hned představit. Ale stížnosti jeho sousedky se prý začaly objevovat častěji, až to vyvrcholilo v nepříjemnou výměnu názorů.
„Jednou na mě začala křičet z okna, když jsem si zrovna zapálil. Řekla, že kvůli mně nemůže mít otevřené okno. To už jsem se neudržel. Odpověděl jsem jí, že to není můj problém a že na svém balkoně si budu kouřit, kdy budu chtít,“ přiznává Radek.
Radek chápe, že kouření není zrovna příjemné pro někoho, kdo nekouří. „Rozumím, že to může lidem vadit, ale já si na balkoně nedávám cigaretu nonstop. Navíc, nemyslím si, že by sousedka měla okno otevřené celý den, zvlášť teď, když je chladněji,“ uvažuje Radek. Pro něj jde o pár minut denně, kdy si chce dopřát cigaretu, a nevidí důvod, proč by se měl omezovat.
„Vždycky mě fascinovalo, jak lidé hledají důvody, aby si stěžovali. Sousedka si mohla vybrat jiné časy, kdy větrat, než když kouřím. Ale místo toho se rozhodla mi dělat scény. Mám právo na to užívat si svůj prostor, a pokud jí kouř tak obtěžuje, ať si zavře okno,“ dodává rozhodně.
Radek věří, že je důležité, aby sousedé spolu vycházeli, ale zároveň je přesvědčený, že jeho balkon je jeho prostor, kde má právo si kouřit, kdy chce. „Nemůžu přece trávit celý den sledováním, kdy sousedka otevře okno. Těch pár cigaret za den nikoho nezabije,“ zakončuje svůj příběh s přesvědčením, že kouřit na svém balkoně bude dál.
